CHOROBY
přenášené hmyzem

Proč se tyto choroby VRACEJÍ?

PŘED asi 40 lety se lidé domnívali, že klasické nemoci přenášené hmyzem, jako je malárie, žlutá zimnice a horečka dengue, jsou ve velké části světa téměř vymýceny. Potom se ale stalo cosi nečekaného — tyto nemoci se začaly znovu objevovat.

Proč? Jedním důvodem je to, že některé druhy hmyzu a přenášených mikrobů si vytvořily rezistenci na insekticidy i na léky používané k potlačení nemocí. K tomuto přirozenému procesu adaptace přispělo nejen nadměrné používání insekticidů, ale také nesprávné užívání léků. „Když lidé v chudých rodinách dostanou lék, velmi často si jej vezmou jenom tolik, aby zmírnili příznaky nemoci, a zbytek si nechají napříště,“ píše se v knize Mosquito (Komár). Při takové nedostatečné léčbě mohou přežít v těle člověka silnější mikroby, a tak vznikne nová generace mikroorganismů, která je na léky rezistentní.

Klimatické změny

Důležitým faktorem, který přispívá k návratu nemocí přenášených hmyzem, jsou změny — v přírodě i ve společnosti. Vhodným příkladem je globální změna podnebí. Podle některých vědců povede globální oteplování k tomu, že nemoci přenášené hmyzem se rozšíří do míst, kde je nyní podnebí chladnější. Existují doklady o tom, že k tomu již v některých případech dochází. Doktor Paul R. Epstein z Centra pro zdraví a globální životní prostředí při Harvardově lékařské fakultě uvádí: „Jak hmyz, tak i nemoci, které hmyz přenáší (včetně malárie a horečky dengue), se již v Africe, Asii a Latinské Americe vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách.“ V Kostarice se horečka dengue rozšířila přes hory, díky nimž byla dříve omezena jen na pobřeží Tichého oceánu, to znamená, že dengue se nyní objevuje na celém území tohoto státu.

Teplé počasí však může mít ještě další důsledky. V některých oblastech se například řeky změnily v bažiny a jinde po prudkých lijácích a záplavách zůstaly tůňky se stojatou vodou. V obou případech tak vznikla ideální místa pro množení komárů. Teplejším počasím se nejen zkracuje jejich rozmnožovací cyklus, čímž se množení komárů urychluje, ale také se prodlužuje období, kdy se komáři vyskytují. A navíc jsou aktivnější. Teplota stoupá dokonce i v útrobách komára, což urychluje reprodukci mikrobů, a zvyšuje se pravděpodobnost, že k přenosu infekce bude stačit jedno bodnutí. A jsou ještě další důvody ke znepokojení.

Příklad přenosu nemoci

K šíření nemocí přenášených hmyzem mohou přispívat také změny v lidské společnosti. Abychom pochopili jak, podívejme se blíže na úlohu hmyzu. V mnoha případech je hmyz pouze jedním z řady článků. Hostitel, například zvíře nebo pták, může mít mikroorganismy ve svém krevním oběhu anebo má infikovaný hmyz na těle. Pokud to přežije, může se stát nositelem nemoci.

Klíště (zvětšenina) žijící na vysoké zvěři přenáší lymeskou nemoc na lidi

Vezměme si například lymeskou nemoc, která byla poprvé zjištěna v roce 1975 ve městě Lyme v americkém státě Connecticut. Bakterie vyvolávající lymeskou nemoc se do Severní Ameriky dostaly asi před sto lety spolu s krysami nebo dobytkem, a to na lodích plujících z Evropy. Pokud se drobné klíště Ixodes napije krve infikovaných zvířat, zůstane mu bakterie v útrobách po celý život. A když potom kousne zvíře nebo člověka, může mikroorganismy přenést do jeho krevního oběhu.

Na severovýchodě Spojených států se lymeská nemoc vyskytuje endemicky — to znamená, že na tomto místě se objevuje již dlouhou dobu. Hlavním rezervoárem bakterií jsou v tomto místě křečíci druhu Peromyscus leucopus. Jsou také hostiteli klíšťat, zvláště pak v jejich vývojových stadiích. Dospělá klíšťata naproti tomu dávají přednost vysoké zvěři — je pro ně potravou a také se na ní páří. Když se dospělá samice klíštěte nacucá krve, spadne na zem, aby zde nakladla vajíčka. Z těch záhy vzniknou larvy, a celý cyklus se opakuje.

Změna okolností

Choroboplodné zárodky mohou na zvířatech a hmyzu parazitovat mnoho let, aniž by vyvolávaly nemoci u lidí. Změnou okolností se však z endemické nemoci může stát epidemie — v určité době se vyskytne hromadně. Co se v případě lymeské nemoci změnilo?

Kontakt člověka s klíšťaty, která žila na vysoké zvěři, dříve udržovali v určitých mezích dravci, kteří populaci vysoké zvěře regulovali. Když první osadníci z Evropy vykáceli lesy, aby získali zemědělskou půdu, počet této zvěře značně klesl, a dravci odešli jinam. V polovině 19. století však mnoho farem zpustlo, protože zemědělství se přesunulo do západních částí Spojených států, a krajina se začala opět zalesňovat. Vysoká zvěř se vrátila, ale neměla zde už přirozené nepřátele. Tudíž se přemnožila, a s ní i klíšťata.

Po nějaké době se objevila bakterie vyvolávající lymeskou nemoc a usídlila se na svých hostitelích. Trvalo ale celá desetiletí, než se stala hrozbou pro člověka. Když se začala stavět předměstí u okraje lesů, ocitlo se v teritoriu klíšťat mnoho dětí i dospělých. Tehdy začalo případů lymeské nemoci přibývat.

Nemoci a náš nestabilní svět

Uvedený scénář představuje pouze jeden z mnoha způsobů vzniku a šíření nemocí. Zároveň ukazuje, jak lidské jednání přispívá k tomu, že některé choroby se znovu objevují. „Návrat nemocí souvisí téměř ve všech případech s lidskými zásahy,“ píše ochránce životního prostředí Eugene Linden ve své knize The Future in Plain Sight (Střízlivý pohled na budoucnost). Uvádíme několik dalších příkladů. V důsledku rostoucí rychlosti a popularity moderního cestování se choroboplodné zárodky i jejich nositelé mohou rozšířit po celém světě. Narušením přirozeného prostředí malých i velkých živočichů je ohrožena biodiverzita. „Znečištění proniká do vzduchu i do vody a oslabuje imunitní systém jak lidí, tak zvířat,“ říká Linden a cituje výrok dr. Epsteina: „Lidskými zásahy do životního prostředí byl v podstatě oslaben imunitní systém naší planety, čímž vznikají podmínky výhodné pro mikroby.“

Politická nestabilita vede k válkám, jež poškozují ekosystémy a ničí infrastrukturu, která zajišťuje zdravotní péči a distribuci potravin. Časopis Biobulletin amerického Přírodovědeckého muzea navíc uvádí: „Uprchlíci, kteří jsou podvyživeni a slabí, musí často žít v přeplněných táborech, kde jsou nehygienické podmínky a kde jsou tito lidé vystaveni celé řadě infekcí.“

Hospodářská nestabilita nutí lidi k tomu, aby se stěhovali do zahraničí nebo v rámci své země, a to především do přelidněných městských oblastí. „Choroboplodným zárodkům se daří na místech, která jsou hustě obydlena,“ vysvětluje Biobulletin. Městská populace prudce roste, a tak „nezbytná opatření pro zdraví veřejnosti, jako je například základní vzdělání, výživa a očkovací programy, často pokulhávají“. Přelidnění také klade mimořádné nároky na dodávku vody, kanalizaci a odvoz odpadu, takže je těžké zajistit hygienické podmínky pro obce i jednotlivce. Navíc se tím vytváří vhodné prostředí pro množení hmyzu a jiných přenašečů nemocí. Situace však není zcela beznadějná, jak ukáže následující článek.

K šíření nemocí přenášených hmyzem přispívají záplavy, nehygienické podmínky a stěhování lidí