Jak se můžeme naučit lásce

Láska
je nepostradatelná

LIDÉ každého věku — bez ohledu na svou kulturu, jazyk nebo rasu — všichni prahnou po lásce. Pokud tato potřeba není uspokojena, nejsou šťastní. Jeden lékař, který se zabývá výzkumnou činností, napsal: „Láska a důvěrné vztahy mají rozhodující vliv na to, zda nám bude špatně nebo dobře, zda budeme smutní nebo šťastní, zda budeme trpět nebo zda se uzdravíme. Kdyby nějaký nový lék měl takové účinky, prakticky každý lékař v zemi by jej svým pacientům doporučoval. Nepředepisovat jej by byla nedbalost.“

Avšak v dnešní společnosti — především prostřednictvím sdělovacích prostředků a osob, které v různých oblastech života udávají tón — se často zdůrazňuje bohatství, moc, sláva a sex spíše než potřeba vřelých, láskyplných vztahů. Mnozí učitelé prosazují názor, že prvořadým měřítkem úspěchu je kariéra a to, zda člověk v životě něčeho dosáhne. Je pravda, že vzdělání a rozvíjení vlastních schopností je důležité, ale měli bychom těmto věcem věnovat výlučnou pozornost, takže bychom neměli čas pro rodinu a pro přátele? Jeden vzdělaný starověký pisatel, jenž byl všímavým pozorovatelem lidské povahy, napsal, že člověk, který je sice nadaný, ale nemá lásku, se podobá ‚zvučícímu kusu mosazi nebo řinčícímu činelu‘. (1. Korinťanům 13:1) Takoví lidé sice mohou zbohatnout a získat slávu, ale nikdy nejsou skutečně šťastní.

Ježíš Kristus, který měl pro lidi hluboké porozumění a měl je velice rád, soustředil kolem lásky k Bohu a lásky k bližnímu celé své učení. Řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí. . . . Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:37–39) Jedině lidé, kteří se řídili těmito slovy, mohli skutečně být Ježíšovými následovníky. Ježíš tedy řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35)

Ale jak lze v dnešním světě pěstovat lásku? A jak tomu mohou rodiče učit své děti? Těmito otázkami se bude zabývat následující článek.