‚Děj se |
![]() |
Děje se dnes Boží vůle?„Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na JULIO a Christina s úděsem přihlíželi tomu, jak čtyři z jejich dětí umírají v plamenech. Do jejich zaparkovaného auta narazil opilý řidič a ono vzplanulo. Páté dítě, Marcose, se z ohnivého pekla podařilo zachránit. Plameny však sežehly jeho tělo a natrvalo ho znetvořily. Bylo mu devět let. Jeho otec byl zdrcen zármutkem. Utěšoval sám sebe i svou rodinu těmito slovy: „Je to Boží vůle, musíme to tak brát, dobré i zlé, cokoli.“ Tváří v tvář tragickým událostem, jako je tato, mnoho lidí reaguje podobně. Říkají si: ‚Jestliže je Bůh všemohoucí a stará se o nás, pak tedy to, co se stalo, musí být v nějakém směru pro naše dobro, i když tomu není lehké porozumět.‘ Řekli byste to také? Názor, že ať se stane Mnoha lidem se však tato myšlenka příliš nezdá. Podle nich by znamenala, že Bůh je nevnímavý vůči pocitům svým pozemských dětí. ‚Jak by mohl láskyplný Bůh chtít to, co je pro nevinné lidi úděsné?‘ ptají se. ‚Pokud si z toho máme vzít nějaké poučení, jaké poučení by to mělo být?‘ Možná si něco podobného myslíte i vy. Ježíšův nevlastní bratr, učedník Jakub, v této souvislosti napsal: „Když je někdo ve zkoušce, ať neříká: ‚Jsem zkoušen Bohem.‘ Vždyť Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ (Jakub 1:13) Bůh není příčinou špatných věcí. Je tedy zřejmé, že ne všechno, co se dnes na zemi děje, je Boží vůlí. Písmo mluví také o vůli mužově, vůli národů, a dokonce o Ďáblově vůli. (Jan 1:13; 2. Timoteovi 2:26; 1. Petra 4:3) Souhlasíte s tím, že to, co se stalo rodině Julia a Christiny, nemohlo být vůlí láskyplného nebeského Otce? Co tedy Ježíš doopravdy myslel, když učil své následovníky, aby se modlili: ‚Ať se děje tvá vůle‘? Byla to pouze žádost, aby Bůh zasáhl v určitých konkrétních případech, anebo nás Ježíš učil modlit se o něco závažnějšího |
|||
Otištěno ve Strážné věži z 15. dubna 2004 |