Je rozumné žít
jen pro dnešek?

„NIKDY nepřemýšlím o budoucnosti, protože přichází příliš rychle.“ Tato slova jsou připisována proslulému vědci Albertu Einsteinovi. Mnozí lidé se vyjadřují v podobném duchu. „Proč se starat o budoucnost?“ říkají. K jiným okřídleným výrokům patří: „Život jde dál.“ „Žij pro dnešek.“ „Zapomeň na zítřek.“

Tento všeobecně rozšířený přístup k životu samozřejmě není ničím novým. „Jez, pij, užívej si. Na ničem jiném nezáleží,“ bylo motem starověkých epikurejců. Podobně smýšleli i někteří současníci apoštola Pavla. Jejich krédo bylo: „Jezme a pijme, neboť zítra máme zemřít.“ (1. Korinťanům 15:32) Věřili, že tento krátký život je vším, co člověk má, a proto hlásali myšlenku, že každý den by se měl maximálně využít.

Miliony obyvatel naší planety si však nemohou užívat, ani kdyby chtěly. Žijí totiž v tak zoufalých podmínkách, že život je pro ně jen trpkým bojem o holou existenci. Proč by tito lidé měli přemýšlet o tom, co bude zítra, když se jim budoucnost často zdá být nesnesitelně ponurá a beznadějná?

Má smysl plánovat do budoucnosti?

I jiní lidé, kteří nežijí v tak těžkých podmínkách, se mnohdy domnívají, že plánovat do budoucnosti nemá hluboký smysl. Dělat si starosti s tím, co bude zítra, je podle nich zbytečné. Někteří lidé si možná říkají, že kdo příliš plánuje, dočká se jen rozčarování a zklamání. Něco takového prožil ve starověku patriarcha Job. Když viděl, že jeho plány jsou „roztrhány“ a že to, co mělo jemu i jeho rodině přinést šťastnou budoucnost, se rozpadlo v trosky, zmocnilo se ho zoufalství. (Job 17:11; Kazatel 9:11)

Skotskému básníkovi Robertu Burnsovi připadalo, že lidé jsou na tom podobně jako zoufalá polní myška, jejíž hnízdo neúmyslně zničil pluhem. Její svět se během okamžiku obrátil vzhůru nohama a ona utíkala, aby si zachránila život. Básník uvažoval: ‚Jak často se ocitáme bezmocní tváří v tvář událostem, které nejsme schopni nijak ovlivnit, takže i z nejlepšího plánu často nezbude vůbec nic.‘

Je tedy zbytečné plánovat do budoucnosti? Nelze popřít, že v případě hurikánů nebo jiných přírodních pohrom může nedostatek dobrého plánování mít katastrofální následky. Například tomu, aby se k městu New Orleans přihnal hurikán Katrina, jistě nemohl nikdo zabránit. Ale není snad pravda, že díky lepší předvídavosti a plánování nemusel hurikán způsobit městu a jeho obyvatelům takové škody?

Jaký názor máte vy? Je podle vás opravdu rozumné žít jen pro dnešek a vůbec se nezajímat o zítřek? Posuďte sami, co o tomto námětu říká následující článek.