V této sérii:
Související náměty:
Vodní krize je celosvětový problém, který ohrožuje zdraví miliard obyvatel naší planety. Co se už udělalo pro to, aby byl vody dostatek a aby se využívala zodpovědně?
JIŽNÍ AFRIKA: Titulek v časopisu Science zněl: „Chudí v Durbanu mají konečně přístup k vodě“. Článek pojednával o tom, že chudí lidé žijící v tomto městě měli po celá desetiletí nedostatek vody. Bylo to způsobeno politikou apartheidu, kterou prosazovaly předchozí vlády. Článek informoval, že v roce 1994 „čtvrt milionu domácností v Durbanu nemělo přístup k čisté vodě a nemělo ani kanalizaci“.
Pokládání vodovodních trubek v Durbanu
V roce 1996 přišel jeden inženýr s nápadem, jak celou situaci řešit. Zavedl program, díky němuž každá domácnost může denně získat asi 200 litrů vody. Jaká je situace dnes? „S výjimkou 120 000 lidí má všech 3,5 milionu obyvatel Durbanu přístup k čisté vodě,“ uvedl časopis Science. Každý obyvatel tohoto města má zdroj vody nanejvýš několik kroků od domu. To je výrazné zlepšení oproti minulosti, kdy mnozí museli pro vodu chodit až kilometr daleko.
Časopis dále vysvětlil, že v rámci řešení problémů s kanalizací se „staré suché záchody“ nahrazují novými, ve kterých se „moč odděluje od výkalů, a ty pak rychleji vyschnou a rozloží se“. Na počátku roku 2008 již bylo takových záchodů instalováno přibližně 60 000. Předpokládá se, že to bude trvat ještě další dva roky, než bude tímto záchodem vybavena každá domácnost.
„Kde není voda, tam není život. . . . Jsme naživu díky vodě.“ Michael Parfit, dopisovatel časopisu National Geographic
Brazílie: Ve městě Salvador bylo málo záchodů a chyběla kanalizace, což vedlo k tomu, že stovky dětí trpěly průjmovými onemocněními.* Úřady řešily tento problém tak, že nechaly položit celkem 2 000 kilometrů trubek, díky kterým se ke kanalizaci připojilo více než 300 000 domácností. Výsledkem bylo, že v Salvadoru klesl počet průjmových onemocnění o 22 procent a v těch částech města, kde dříve byla nemocnost zvláště vysoká, dokonce o 43 procent.
Indie: V některých částech světa jsou období, kdy je díky dešťům kvalitní vody více než dost. Ne vždy ale tamější obyvatelé takovou vodu zachycují, aby ji mohli později použít. V roce 1985 skupina žen v oblasti Dholera na severozápadě státu Gudžarát přišla na způsob, jak dešťovou vodu shromažďovat. Vybudovaly nádrž o velikosti fotbalového hřiště a vyložily ji silnou plastovou fólií, aby se voda nemohla vsáknout do půdy. Jejich snaha se vyplatila. Ještě řadu měsíců po tom, co skončilo monzunové období, měly vody dostatek, a to i přesto, že ji daly k dispozici také lidem ze sousedních vesnic.
Chile: Tato jihoamerická země se táhne v délce 4 265 kilometrů podél pobřeží Tichého oceánu a z východní strany ji lemují Andy. Vláda má pod kontrolou veškeré vodní zdroje a rozhoduje o výstavbě přehrad a kanálů. Díky tomu má dostatek vody 99 procent obyvatel měst a 94 procent lidí na venkově.
Zdá se, že každá země má svůj vlastní způsob, jak vodní krizi řešit. Tam, kde často vane příznivý vítr, se stavějí větrné turbíny, které čerpají vodu na povrch a zároveň produkují elektrickou energii. V bohatších zemích se za vhodné řešení považuje také odsolování mořské vody. Na řadě míst se staví velké přehrady, které zadržují říční a dešťovou vodu. Tato metoda je do určité míry účinná, i když v přehradách, které jsou vybudovány v suchých oblastech, se může až 10 procent vody vypařit.
Svědkové Jehovovi, kteří vydávají tento časopis, jsou přesvědčeni, že vodní krizi může definitivně vyřešit jedině Bůh. Bible uvádí: „Jehovovi [Bohu] patří země a to, co ji naplňuje, úrodná země i ti, kdo v ní bydlí. Vždyť ji sám důkladně upevnil na mořích a udržuje ji pevně založenou na řekách.“ (Žalm 24:1, 2)
Na vypěstování jedné tuny obilnin je zapotřebí 1 000 tun vody
„Sedmdesát procent vody, která se na světě spotřebuje, se využívá na zavlažování“ Plan B 2.0 od Lestera R. Browna
Je pravda, že péči o tuto planetu Bůh svěřil do rukou lidí. (1. Mojžíšova 1:28) Ti však s přírodními zdroji zacházejí nezodpovědně, a to má katastrofální následky. Potvrzuje se tak, že „muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok“. (Jeremjáš 10:23)
Co Jehova udělá pro to, aby životní prostředí uvedl do pořádku? Bible nás ujišťuje, že Božím záměrem je ‚učinit všechny věci nové‘. (Zjevení 21:5) Představte si svět, v němž nebude chudoba, sucho, nedostatek vody ani monzunové záplavy, které každý rok připraví o život tisíce lidí. Pod vládou svého Království Bůh všechny své sliby splní. Sám prohlásil: „Takové se prokáže být mé slovo, jež vychází z mých úst. Nevrátí se ke mně bez výsledků, ale jistě učiní to, co mě těší, a jistě bude mít úspěch v tom, k čemu jsem je poslal.“ (Izajáš 55:11)
Chtěli byste se o tom, jak Bůh uvede tuto planetu do pořádku, dozvědět více? V následujícím článku je vysvětleno, kde takové informace můžete získat.
* Na celém světě umírá v důsledku průjmových onemocnění asi 1,6 milionu dětí ročně. To je více, než kolik jich umírá na AIDS, tuberkulózu a malárii dohromady.
97,5 % slaná voda
2,5 % sladká voda
99 % sladké vody je v ledovcích nebo pod zemí
1 % je k dispozici pro téměř sedm miliard lidí a bezpočet dalších forem života