Jehovova stvořitelská díla a jeho zázraky

„Pohleď, činím všechny věci nové“

Jehova je Stvořitel, a také působí zázraky. Už jste někdy uvažovali o tom, jak se asi voda změnila v krev, jak se rozdělilo Rudé moře, jak se mohl Ježíš narodit panně a o jiných zázracích zaznamenaných v Bibli? Rozumové schopnosti člověka jsou omezené, a proto člověk pravděpodobně nikdy nepochopí, jak se některé z těchto zázraků staly, stejně jako nemůže plně pochopit zázrak, že každý den vychází a zapadá slunce. Stvoření člověka byl zázrak. Dnešní člověk tento zázrak neviděl, ale ví, že se stal: člověk dnes žije, a tím je tento zázrak dokázán. Veškerý život a celý vesmír — to je vlastně jediný trvalý zázrak. Máme tedy mít pochybnosti, když Boží slovo, Bible, říká, že Bůh vykonal určité zázraky, které byly v určité době potřebné, i když dnes není takových zázraků třeba?

Celé Jehovovo stvoření je zázračné a podivuhodné. Ale ze všeho nejpodivuhodnější bylo jeho první stvoření. Tímto stvořením byl duchovní Syn, Boží „prvorozený“. (Kolosanům 1:15) Tento nebeský Syn byl pojmenován „Slovo“. Uplynuly nespočetné věky od jeho stvoření, a potom přišel na tuto zemi a byl nazván „člověk Kristus Ježíš“. (1. Timoteovi 2:5) Pak o něm bylo řečeno: „Tak se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi od otce; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.“ (Jan 1:14)

Vztah mezi Jehovou a jeho Synem můžeme přirovnat ke vztahu podnikatele, který je majitelem dílny, a jeho synem, jenž v této dílně pracuje a pomáhá vyrábět věci, které jeho otec navrhl. Prostřednictvím svého prvorozeného Syna a spolupracovníka vytvořil Jehova mnoho jiných duchovních tvorů, Božích synů. Ti později s radostí pozorovali, jak Jehovův Syn, jeho Dílovedoucí, vytváří hmotná nebesa a Zemi, na níž žijeme. Pochybujete, že byly tyto věci stvořeny? Po mnoha tisících let se Jehova zeptal jednoho věrného muže: „Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz mi, máš-li porozumění. Když spolu radostně provolávaly jitřní hvězdy a všichni Boží synové začali pochvalně křičet?“ (Job 38:4, 7; Jan 1:3)

Člověk jako stvoření velmi převyšuje zvířata

Během doby stvořil Jehova na této zemi živé hmotné věci, rostliny, stromy, květiny, ryby, ptáky a zvířata. (1. Mojžíšova 1:11-13, 20-25) Potom Bůh řekl svému Dílovedoucímu: „Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby . . . A Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je mužského a ženského rodu.“ (1. Mojžíšova 1:26, 27) První člověk byl stvořen k Božímu obrazu a podle Boží podoby, měl Boží vynikající vlastnosti — lásku, moudrost, spravedlnost a moc, a proto velmi převyšoval zvířata. Člověk je v jiné kategorii než zvířata; je totiž schopen uvažovat, může plánovat do budoucnosti a má schopnost uctívat Boha. Zvířata nemají schopnost myšlení, a proto nemohou uvažovat, ale nechávají se vést instinktem. Je tedy opravdu nerozumné říkat, že neexistuje žádný Stvořitel, ale že se člověk, tak bohatě obdařený inteligentní tvor, vyvinul z neinteligentních nižších živočichů. (Žalm 92:6, 7; 139:14)

Bůh postavil člověka do ‚zahrady v Edenu, směrem k východu‘. Byla to rozkošná zahrada — jako ta zahrada znázorněná na naší titulní stránce —, ale tehdy tam byli jen dva lidé, Adam a jeho manželka. Tento původní ráj už neexistuje, byl totiž zničen při potopě za Noemových dnů. Jeho přibližná poloha na Středním východě však je známa, protože některé řeky, o nichž je v Bibli jmenovitě řečeno, že jím protékaly, existují dodnes. (1. Mojžíšova 2:7-14) Člověk měl nádhernou příležitost využít tuto zahradu jako výchozí místo, z něhož by se lidé dále šířili, aby obdělávali celou zemi a vytvořili na ní celosvětový ráj. (Izajáš 45:12, 18)

Bůh i jeho Syn pracují, a proto dal Bůh i člověku zde na zemi práci. (Jan 5:17) Adamovi a Evě, prvnímu muži a první ženě, řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje po zemi.“ (1. Mojžíšova 1:28) Znamenalo to, že se měl člověk rozmnožovat, naplnit zemi a rozmnožovat se dál, dokud by země nebyla přeplněná? Ne. Když nám někdo řekne, abychom naplnili šálek čajem, nenaléváme přece čaj tak dlouho, až přeteče a rozlije se po stole. Naplníme šálek a přestaneme. Stejně když Jehova člověku přikázal „Naplňte zemi“, naznačovalo to jeho záměr, že země má být lidmi dostatečně naplněna, a pak že má rozmnožování lidí zde na zemi přestat. V dokonalé lidské společnosti by to nebyl žádný problém. Jen v dnešním světě nedokonalých lidí existuje problém přelidnění.